Už jsem se dlouho neozval s dalším článkem. Poslední dobou trávím hodně času v práci a na zajímavé výlety už volno nějak nezbývá.
Původně jsem o práci články psát nechtěl, ale dnešní pracovní den mě přesvědčil, že to cenu má a že by to vlastně mohlo být zajímavé i pro vás…
Můj pracovní den začal již předcházející noc. Za úkol jsem měl vyzvednout z nočního vlaku asi sedmdesát metrů potrubí, toto potrubí někde bezpečné uskladnit na noc a ráno s ním vyrazit na jednu ze zahrad.
Jak se kluk z Česka dostane do čela velbloudího stáda uprostřed mongolské Gobi
Dopředu můžu prozradit, že úplně náhodou…
Jednoho sobotního dopoledne jsem se rozhodl nepouštět počítač a pracovat, ale vyrazil jsem na výlet.Po několika hodinách pohodové procházky jsem konečně v dálce před sebou uviděl nějaký pohyb. Poznáte to i na vzdálenost několika kilometrů velice snadno – kolem aut se víří obrovský kužel prachu. Čím víc jsem se přibližoval ke vzdáleným lidem, tím jasnější bylo, že konečně snad budu mít štěstí a uvidím stádo koní, možná i jiných zvířat, které už hledám několik týdnů. A skutečně byli tam i velbloudi a hodně!!!
Od té doby, co jsem zjistil, že je tady v Sajnšandu bazén (naděje na nějaké sportovní vyžití), snažil jsem se ho najít. Prolézal jsem takřka každou budovu, na které byl nějaký nápis. A stále nic. Až včera se mi poštěstilo.
Hlavní cíl mého pobytu v Mongolsku není k mé velké radosti v Ulánbátaru (UB), ale takřka v srdci Gobi – v Sajnšandu. Ten se nachází nedaleko hranice s Čínou na hlavní (jediné) železnici spojující Mongolsko a Čínu.
Pokusím se Vám zprostředkovat některé své zážitky z cesty do Gobi.
Zajděte se podívat na místo, kde se dá sehnat téměř vše...
Dalším místem, které jsem chtěl navštívit byl trh, no vlastně se jmenuje Černý trh. Avšak pro jeho skvělou pověst místa, kde okradli snad každého cizince, jsem se stavil doma, odložit vše nepotřebné. V podstatě jsem pro cestu na trh potřeboval dvě věci: peníze a hlavně papírek s mým přepisem výslovnosti názvu trhu.
Ani nevím, jak je to možné, ale už je to více jak týden, co jsem ocitl uprostřed této rozlehlé země – jak jí tady v angličtině někteří přezdívají – „No Man’s Land” (země nikoho).
Od posledního článku jsem si udělal volný den a tak trochu si prošel UB (tedy Ulánbátar) za plného provozu. Navštívil jsem klášter, místní jídelnu a taky místní černý trh. Taky jsem o víkendu vyrazil vstříc krásám místních okolních kopců... A právě mé postřehy a zážitky z prohlídky UB a fotky z výletu do hor se pokusím předat níže…
Tak mám chvilku volnou, inu proč ji nevyplnit nějakým tím článkem na expeditions.cz, říkám si... :-)
Let jsem přežil i přes asi dvouhodinové zpoždění :-) celkem v pohodě. Ulaanbaatar mě přivítal krásným mrazivým ránem s teplotou asi - 20°C a spo lu s pohledem na okolní kopce na všech světových stranách okolo UB, které jsou pokryty popraškem sněhu (a mohou se pochlubit výškou přes 2000 mnm), jsem získal ideální první dojem z Mongolska...
Nepokazil ho ani příjezd do města, které je již od rána lehce cítit uhelným kouřem a smogem z aut...
Jestli jste zavítali na tyto stránky sami od sebe a nebo jste dostali od mě link, tak na tom vůbec nezáleží, důležité je, že jste tu :-)
Mongolsko přišlo do mého života náhle jako výzva...
.jpg)
